Vzhledem k zimní rybářské absenci a s ohledem na nepříznivé počasí na tuzemských vodách projednala členská základna 1. RK Nedvědice možnou návštěvu teplejších krajin s možností rybolovu a volba padla na známou lokalitu Rio Ebro. Dne 28.3.2013 vyrazila skupina nejzdatnějších rybářů do této lokality. Trasa z Nedvědice do kempu na Rio Ebro byla dlouhá 2.165 km a přes Německo a Francii jsme po třech dnech dorazili do Španělska na hranici Aragonie a Katalánska.
Již po cestě se vývoj přírody začal měnit a ve Španělsku všude kvetly broskve a třešně, stromy měly nádhernou barvu jarní zeleně a teplota přes den dosahovala neuvěřitelných 18 – 20o C. Ubytování v domku přímo nad přehradou nemělo chybu, když každé ráno nás probouzel pohled na vodu zalitou sluncem.
Na téhle terase nad přehradou se vypilo mnoho kávy a teoreticky se ulovilo nejvíce ryb. Pro některé z nás to byl i malý bar, kde tekla slivovice proudem.
Přehrada Rio Ebro má dvě části, jedna je klasická rozlehlá vodní plocha podobná našim přehradám, jen s tím rozdílem, že zcela chybí jakékoliv „štonty“ a břehy jsou vesměs nepřístupné, zarostlé vegetací až po vodní hladinu. Spodní část přehrady má naopak charakter široké řeky s pomalým proudem, ale opět s břehy bez přístupu a s veškerou zaplavenou vegetací pod vodou. To se to trhá!
Horní přehrada – nádherná a nepřístupná.
Základními lovenými druhy jsou sumec a candát a hojný je rovněž kapr. Výjimečně se loví okoun. Jiné druhy ryb jsou spíše vzácností, protože sumci vše sežerou. Našim cílem se stali candáti. Loví se z loďky, nejčastěji přívlačí na twistry nebo „na těžko“ na mrtvou rybku (to se moc nesmí). Podle místních je duben ideální doby, kdy candáti hlídají hnízda s jikrami a útočí na vše, co se v okolí hnízda objeví. Letos ale zima posunula tření candátů až o 14 dnů, takže tření dosud neproběhlo a candáti neútočili.
Na rozdíl od České republiky se počet prutů moc neřeší. Naše baterie na sumce.
V těchto těžkých podmínkách jsme zahájili odbornou exkurzí s majitelem kempu, který nám předváděl rybolovné techniky používané na Ebru a vysvětloval zásady rybolovu podle španělských řádů. Během této vyjížďky chytil dva candáty okolo 65 cm, čímž nás navnadil na další den. Hned ráno startujeme lodě a vyrážíme. První náhozy na twistry 10cm (zelená a bílá) a výsledkem dvou hodin rybolovu je několik utržených twistrů. Voda není úplně průhledná a tak není vidět, že vláčíme v zaplaveném sadu. Na řece ale není mnoho míst, kde by bylo dno čisté a tak se s občasným utržením musíme smířit. Laďa Potrusil mění barvu twistra na fialovou a jako první zdolává dva candáty okolo 70 cm.
První candát na Ebru. Nástraha fialový twistr, 10 cm, jiggová hlavička 15g. Uloven v 10:30 dopoledne.
Marně po něm požadujeme fialové nástrahy, nedá a nedá. Takže po první etapě vede jeho družstvo (on a pan Libor Doubek) a máme o pošklebky postaráno. My (Vrbka Petr a Ondra Zdeněk) prozatím nic. Je rozhodnuto, zákaz nezákaz, jdeme lovit nástražní rybky. Jenže je to jak v Česku. Správce nás vidí s feedery na molu a zdálky volá: „To jste tady měli být před týdnem, to se chytaly oukleje jedna za druhou, ale od včerejška vůbec nic“. Má pravdu, během dvou hodin i přes zvýšené zakrmování ani ťuk! Rybky někam odjely a chytit ouklej nebo červenku je nad lidské síly. Rovněž čeřen zklamal na celé čáře. Pan majitel má ale v záloze rybky ulovené dříve, což nás vede k závěru, že musíme na „horní“ přehradu zkusit sumce.
Ráno vyjíždíme (do přístupné části horní přehrady je to asi 30 km), spouštíme loď na vodu a hledáme na břehu kousek místa, kde by se dalo sednout. V jedné malebné zátoce takové místo nacházíme, kotvíme a táboříme. Pak nastává nejobtížnější část, zavážení nástrah (buď živá ryba – plotice či kapr – 40 cm nebo candátí hlavy) do vzdálenosti od 50 do 250 m. Máme deset prutů, takže to zabere asi hodinu. Pak už jen čekáme. Dlouho nic. Pan Potrusil, jako uznávaný mistr světa ve spaní, usíná. Rolničky na prutech občas zazvoní, ale pořádný záběr nikde. Tak nahazujeme další dva pruty na candáty (oukleje cca 15cm). Pořád nic. Po dvou hodinách se pan Potrusil probouzí, bez jakéhokoliv varování vyskakuje ze židle a zasekává jeden prut. Záběr, na který my všichni trpělivě čekáme si vyspal. Prut je ohnutý, startuje loď, a jede se pro sumce. Tah je velmi silný a nesmí se povolit, protože jinak by sumec okamžitě zamířil dolů mezi pahýly a byl by v háji. Laďa ho drží seč může a nakonec jej přitahuje k lodi a zachycuje na lano. Kabrňák má 164 cm a odhadem váží 35 kg. Probíhá focení během kterého zabírá candát, ale jak nám sděluje místní kapacita nemáme šanci jej vytáhnout, protože břeh je velmi příkrý a v hloubce jsou ostré kameny a kmeny, kde ho zcela jistě uvážeme. A taky že ano. Po krátkém přiblížení candáta vlasec narazí na překážku, uvázne a nezbývám, než se s rybou rozloučit. Při pohledu na schváceného pana Potrusila (sedí, hledí a oddychuje) už nikdo z nás záběr od sumce nechce a tak balíme a jedeme na večeři.
Úspěšný lovec s trofejí, kterou místní označili jako „koťátko“.
Následují jeden den jako druhý, ráno vztyk, káva, snídaně a na vodu a vláčíme a vláčíme. Občas se ukotvíme v rákosí a chytáme na rybku na těžko, kde slaví největší úspěchy pan Doubek a má několik pěkných candátů. Je vidět, že trénink na Křetínce se vyplatil. Pan Ondra vyvláčel taky několik candátů, největší ale „pouhých“ 62 cm. Jen já nic, ale určitě to přijde. Jedno odpoledne přichází záběr, stahuji rybu k lodi a k mému překvapení je to okoun nejméně 42 cm. Nádherná ryba na kterou se chodili dívat i místní rybáři, protože na Ebru nikdo takového krasavce doposud nechytil.
Exkluzivní okoun chycen těsně před setměním, zelený twistr.
Týden rychle utekl a jedem domů. Moc jsme toho nechytli, proti našim původním představám skoro nic, ale bylo to nádherné. Vše je třeba se naučit a snad příště využijeme nasbírané zkušenosti.
Jen pro představu: místní průvodce, který denně vláčí s výpravami nejméně 6 hodin, dovezl každý den minimálně 10 candátů velikosti kolem 70 cm. Maďarští kolegové, kteří se specializovali na lov sumců, jich nachytali za týden okolo 15 ks (1,20 – 2,10m). Takže na Ebru ryby jsou, jen se to musí umět. Proti tomu naše týdenní skóre 9:8 ve prospěch týmu Doubek – Potrusil (vyhráli i na „urvané“ twistry 85 : 15), je slabým vyjádřením našich skutečných schopností a konec konců i velkým překvapením (vyhrát měl někdo jiný).
Na takovouto vodu se vrátí každý rád, i když rybářsky se to úplně nepovedlo.
Zkušený lodivod a velmi aktivní rybář vyjíždí do velké zátoky na candáty. Návrat již takový pěkný úsměv nepřinesl.
Účastníci výpravy, ještě plní nadějí.